Jestliže bude při návštěvě psychologické poradny vašemu dítěti administrován (zadáván) diagnostický test, bude zpráva z vyšetření pravděpodobně obsahovat tabulky s číselnými výsledky, údaje o spolehlivost testu nebo intervalech spolehlivosti. Tyto informace jsou pro správné porozumění výsledkům vyšetření důležité. V tomto článku vám proto vysvětlíme, jak výsledkům zprávy lépe rozumět.

V souhrnu výsledků patrně naleznete tyto údaje: hrubý skór a standardní skór s intervaly spolehlivosti. Jestliže některý z údajů chybí, mělo by být ve zprávě vysvětleno, proč nebylo možné jej uvést. Pokud vysvětlení ve zprávě nenacházíte, raději se na něj autora zprávy zeptejte.

Hrubý skór vyjadřuje prostý součet bodů, kterých dítě v testu dosáhlo. Představme si sedmiletou Aničku, u které máme podezření na problémy s učením, a proto jí psycholog zadá mimo jiné i čtecí test. Anička přečte správně 10 vět z 15. Každá z nich je hodnocena jedním bodem, její hrubý skór bude tedy 10. To samo o sobě neposkytuje informaci o tom, jestli je Aniččin výsledek lepší, stejný nebo horší, než mají běžně děti v jejím věku. Abychom mohli výsledek Aničky porovnat s výsledky jejích vrstevníků, a tak určit, zda má v této oblasti nějaké deficity, musíme využít normy. Normy si můžeme představit jako tabulky výsledků v daném testu, které se vytváří na velkých vzorcích respondentů a zpravidla se dělí do různých věkových skupin. V nich pak můžeme vyhledat, jak si s naším výsledkem v porovnání k jiným lidem stojíme. Můžeme zjistit, že Aniččin výsledek 10 bodů z 15 je např. pro děti ve věku 7 let nadprůměrný (vzhledem k jejich vývojovému stupni a tomu, že vyšších schopností v tomto věku dítě prakticky nemůže přirozeně dosáhnout). Ovšem v 8,5 letech už může být takový výsledek podprůměrný – tedy většina dětí v tomto věku už takový test zvládne na plný počet bodů.

Normy se využívají k převedení hrubého skóru na tzv. standardní skór. To je číslo, které již můžeme porovnávat s výsledky ostatních dětí. Standardní skóry mohou nabývat různých hodnot, které se od hrubého skóru číselně liší. Např. často používaný standardní t-skór, který je uvedený v příkladu níže, má průměr 50. Specifickým standardním skórem, se kterým se můžete často potkat, je percentil. Percentil má rozpětí od 1 do 100 a jeho hodnota vyjadřuje, kolik procent dětí má stejný nebo nižší výsledek. Jestliže má Anička percentil 75, znamená to, že 75 % dětí téhož věku dosáhlo stejného nebo horšího výsledku. Anička se tak tedy ve čtecím testu nachází v nadprůměru.

Při interpretaci výsledků testu musíme přihlížet i k jeho reliabilitě neboli spolehlivosti. Ta je určená tím, do jaké míry by nám test při opakovaných administracích (zadávání testu) stejnému člověku dával stále stejné výsledky. Ukazuje tedy, jaký podíl výsledku dítěte tvoří výkon dítěte v testu a jaký podíl zapříčinila chybovost testu. Do výsledku se promítá kromě výkonu dítěte i jeho aktuální emoční a fyzický stav, chování psychologa, podněty v okolí rušící pozornost apod. V některých případech může být výsledek ovlivněn i handicapem dítěte (například dítě s autismem nemusí cítit dostatečnou motivaci podat v testu dobrý výkon nebo mu jeho problémy v oblasti komunikace mohou stěžovat porozumění zadání či nemusí být kvůli nim schopné dát dobře najevo, že mu test přijde moc lehký, těžký nebo že se cítí příliš znuděné či unavené, aby chtělo podávat dobrý výkon) V psychologii není žádný test 100% spolehlivý, při uvažování o výsledcích vždy nutné přihlížet i k takzvané chybě měření. Abychom dítě neposuzovali na základě skóre, které může být zkreslené chybou, vycházíme spíše z rozpětí, ve kterém se výkon dítěte s největší pravděpodobností nachází.

V dobré praxi platí, že se u standardních skórů uvádí i jejich výše zmíněný interval spolehlivosti. Běžně se označuje CI (z anglického confidential interval) a může být vypočítán na různých hladinách spolehlivosti (nejčastěji se užívá 95% - vysvětlíme vzápětí). Můžete se s ním setkat i jako s rozpětím čísel zapsaným v závorce za bodovým údajem – např. percentil 75 (74–91). Jak rozumět takovému výsledku? Dejme tomu, že by se Aniččin výsledek dle norem nacházel na 75. percentilu – 75 % dětí jejího věku dosáhlo stejného nebo horšího výsledku. Tento údaj je ale do větší či menší míry ovlivněn spolehlivostí testu, může být tedy částečně chybný. Údaj v závorce naznačuje rozpětí, ve kterém se bude výsledek Aničky nacházet v 95 ze 100 hypotetických administrovaných testů. Jinými slovy, jedná se o interval, ve kterém se v 95 % případů ocitne výsledek Aničky (zde se odráží ona hladina spolehlivosti). Údaj je důležitý proto, že v naprosto stejné situaci by Anička mohla mít výsledek 74 nebo 91 nebo cokoliv mezi tím. Pokud bychom ale rozpětí neuvedli, mohli bychom za její výsledek považovat percentil 75, přestože vinou snížené spolehlivosti testu se její skutečný výsledek může nacházet na percentilu 91.Díky uvedenému rozpětí a hladině spolehlivosti ale víme, že i při dosažení 75. percentilu se Aniččiny skutečné dovednosti v dané oblasti mohou i na tom 91. percentilu skutečně pohybovat.

Výsledky mohou být uvedeny např. v tabulce. Potom budou vypadat třeba takto:

Tabulku vysvětlíme na novém příkladu Honzíka, který absolvoval test na rozpoznávání slabik. Zde vidíme, že Honzík dosáhl v testu 11 bodů (zde není jasné, kolik bylo maximum – to by mělo být uvedeno ve zprávě v popisu administrovaného testu). Výsledek jsme převedli na standardní vážený t-skór dle norem – hodnota 75 s intervalem spolehlivosti 45-80. To znamená, že se skór Honzíka v 95 % případů bude nacházet v rozpětí mezi 45 – 80 body. To je poměrně široké rozpětí, ze kterého navíc není jasné, zda byl jeho výkon průměrný (hodnota 45), nebo nadprůměrný (hodnota 80). Někdy se stává, že se test vyznačuje horší spolehlivostí v určitých věkových skupinách, nebo např. lépe měří extrémní schopnosti – velmi nadprůměrné nebo velmi podprůměrné, zatímco u průměrných schopností nedokáže úroveň dovednosti zachytit dostatečně citlivě. Dále vidíme údaj o percentilu, který říká, že Honzík dosáhl stejného nebo lepšího výsledku než 96 % dětí jeho věku, s intervalem spolehlivosti 70 až 100. Vidíme tedy, že Honzíkův výkon je nadprůměrný, ale test a jeho normy nám již nedovedou zcela přesně odpovědět, zda je jeho výkon skutečně výrazně naprůměrný (což by odpovídalo onomu 96. percentilu, který získal), nebo jen lehce nadpůrměrný (což by odpovídalo 70. percentilu, který je dolním okrajem uvedeného intervalu spolehlivosti).

Pokud máte pocit, že jsou informace příliš složité a nepodařilo se vám jim zcela porozumět, nevěšte hlavu. Jako rodič nemusíte vědět, jak si každé číslo vyložit. Na všechno, co by vás zajímalo, se můžete doptat autora zprávy a on by vám měl poskytnout uspokojivé vysvětlení. Podstatná sdělení by též měla být shrnuta slovně i v závěru zprávy. Tento článek slouží především pro vás zájem, kdybyste se chtěli ve výsledkových údajích lépe zorientovat a vidět za čísly v tabulce i jejich hlubší význam.

Autorka článku: Mgr. Alexandra Ocásková