Debriefing, čekání na výsledky, předání zprávy
Po samotném vyšetření, o jehož průběhu si můžete přečíst zde, by měl následovat ještě tzv. debriefing, tedy prostor pro vyslechnutí testované osoby, jejích pocitů z testování a vyjasnění případných nedorozumění.
Článek k poslechu:
Po vyšetření:
- Má následovat debriefing – rozhovor s dítětem a poskytnutí zpětné vazby.
- Psycholog má poskytnout podporu, aby dítě odcházelo v dobrém stavu.
- V rozhovoru mají být rodiči seznámeni s průběhem a předběžnými závěry.
- Mají rodiče dostat prostor na dotazy. Zpráva z vyšetření se má předávat na další schůzce, kde ji psycholog vysvětlí.
- Vyšetření má být uzavřeno v pozitivním duchu a s domluvou na dalším postupu.
Zpráva z vyšetření:
- By měla být vytvořena do 30 dnů od vyšetření.
- Má být srozumitelná a bez zbytečné odborné terminologie.
Co když se zprávou nesouhlasím? Můžu si vzít čas na rozmyšlenou?
Rodiče mají také právo s interpretacemi obsaženými ve zprávě nesouhlasit a mohou požádat o změnu, případně o revizi vyšetření. Pokud čemukoliv ve zprávě nerozumíte, nebojte se psychologa zeptat. Měl by vám umět svá stanoviska a doporučení vysvětlit. Pokud i přes jeho vysvětlení s něčím ve zprávě nesouhlasíte, nebojte se vyjádřit. Máte právo zprávu nepodepsat, v tom případě by namísto toho mělo být ve zprávě zmíněno, že s určitým stanoviskem nesouhlasíte a proč. Můžete mít objektivní důvody, proč se stanovisky nesouhlasíte, a které psycholog zároveň nevzal v potaz.
Například dítěti byla odborníkem diagnostikována mentální retardace, ale vy víte, že umí počítat s přechodem přes desítku, což by (např. dle osnov pro speciální školy) ještě ve svém věku umět nemělo. Máte tedy konkrétní důvod, proč se závěrem vyšetření nesouhlasíte, a ten by měl být ve zprávě zmíněný. Zároveň bychom měli mít na paměti, že některé závěry, zejména o určení diagnózy, mohou být šokující. Ač jsou odborníkem posuzovány co nejobjektivněji a pro dobro dítěte, je těžké je přijmout a je třeba dát určitým informacím více času, abychom se s nimi vyrovnali. Z těchto důvodů může být dobré domluvit se s psychologem a vzít si zprávu bez podepsání domů. A nechat si tak více času na rozmyšlenou.
Jako rodiče máte právo:
- Zprávu přečíst předem a porozumět jí před podpisem.
- Nesouhlasit se závěry ve zprávě.
- Požádat o změnu nebo revizi zprávy.
- Zprávu nepodepsat – důvod nesouhlasu má být uveden ve zprávě.
- Vzít si zprávu domů a podepsat později.
Jak postupovat, když máte dojem, že zpráva dítěti může uškodit?
V případě, že vás domluva s psychologem neuspokojila a např. máte dojem, že doporučení ve zprávě poškozuje vaše dítě, můžete požádat o revizi zprávy. Revize se musí podat reviznímu orgánu (Národnímu pedagogickému institutu ČR) do 30 dnů od data, kdy jste zprávu obdrželi. Více informací o tom, jak má vypadat žádost k reviznímu řízení a jaký je její průběh naleznete zde.
Pro koho je určena zpráva z vyšetření?
Zpráva z vyšetření v sobě obsahuje doporučení, která by měla vycházet z informací získaných při vyšetření. Doporučení by měla poskytovat konkrétní postupy, jak dítěti efektivně pomoci. Mohou tam být rady, jak pro rodiče, tak i pro další osoby, které jsou s dítětem v kontaktu, např. učitele.
Z toho důvodu je v některých situacích vhodné zprávu poskytnout dalším osobám, které z ní mohou čerpat. Je na zvážení rodičů, jestli učiteli či jiné osobě poskytnou celou zprávu obsahující osobní informace o dítěti, s diagnostickými závěry, či předají pouze doporučení.
Mohou být situace, kdy je vhodnější, aby osoba pracující s dítětem měla celkové informace o dítěti, aby porozuměla úvahám, na kterých doporučení stojí, a byla je tak schopna lépe aplikovat. Na druhou stranu někdy mohou být informace obsažené ve zprávě velmi citlivé a učiteli či jiné odpovědné osobě může být předána jen část s doporučeními.
Komu a jak zprávu předat dál?
Po seznámení se se zprávou by měla tedy následovat ještě domluva rodičů s psychologem na způsobu jejího předání další osobě či instituci, pokud je to nutné. Zletilý klient, rodiče či jiný zákonný zástupce musí dát souhlas s předáním zprávy druhé osobě (např. škole, lékaři, školským poradenským zařízením), pokud vyšetření není nařízeno soudně. V takovém případě souhlas není třeba.
Zprávu může předat například rodič sám či ji psycholog může zaslat poštou druhé straně s jejich souhlasem. V případě speciálně-pedagogických center (SPC) či pedagogicko-psychologických poraden (PPP) je výstupem z vyšetření také zpráva a doporučení. Doporučení se po souhlasu rodičů či jiných zákonných zástupců automaticky odesílá do školy dítěte, kde se následně aplikují a poskytují podpůrná opatření, která jsou v doporučení stanovena. V případě klinického psychologa se zpráva, v tomto případě spíše pod názvem nález, odesílá nejčastěji pediatrovi, který má dítě v péči.
- Zpráva obsahuje doporučení, jak dítěti pomoci (pro rodiče, učitele…).
- Rodiče rozhodují, komu a v jaké podobě ji předají (celou / jen doporučení).
- Nutný je souhlas rodičů k předání jiné osobě/instituci (např. škole, lékaři).
- Výjimka: pokud vyšetření bylo nařízeno soudem, souhlas k prodání není potřeba.
Zdroje
- Vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných. https://msmt.gov.cz/dokumenty-3/vyhlaska-c-27-2016-sb-o-vzdelavani-zaku-se-specialnimi
- Zákon č. 561/2004 Sb [školský zákon]. https://msmt.gov.cz/dokumenty-3/skolsky-zakon
- Zapletalová, J. (2014). Metodika pro práci školního psychologa zapojeného ve školním poradenském pracovišti. NÚV.