Tento článek se zabývá tím, co můžete dělat poté, co jste absolvovali s dítětem vyšetření u psychologa. Dozvíte se, jak se zprávou naložit a jaké jsou další možnosti pomoci.
O tom, co co se děje po obdržení zprávy a doporučení z vyšetření, jsme psali tady. Poté, co část zprávy dostane škola, je důležitá spolupráce s ní, respektive s třídním učitelem, školním psychologem a dalšími významnými osobami. Díky spolupráci všech stran (vás, školy i PPP) a dobré komunikaci mohou být doporučení úspěšně zavedena a mohou začít pomáhat vašemu dítěti ke změně v oblasti, kde má potíže. Uvědomuje si, že spolupráce může být náročná z mnoha důvodů. Například se může stát, že jste si neporozuměli. Třeba to, co Vy myslíte jako prosbu a návrh, škola bere jako výčitku a stížnost a staví se třeba kvůli tomu do obranné pozice. Nebo naopak se může stát, že vás škola zve ke spolupráci, ale vyzní to, jako že vám chce vynadat. Nebo vám to může připomenout nějakou zkušenost, kdy vám někdo opakovaně tvrdil, že vaše dítě není dost dobré v různých oblastech a vy tím pádem nejste dost dobrý rodič. Důvodů pro vzájemné neporozumění může být mnoho, rádi bychom vám proto nabídli jinou perspektivu na ně nebo jiné vysvětlení. Při komunikaci se vyplácí říkat nejenom to, co chcete, ale i to, co neděláte (např. Nejsem tady, abych vás poučoval(a)/kritizoval(a) nebo si stěžoval(a) na vaši práci, jsem tady, protože vidím, že syn má potíže s něčím a rád(a) bych společně s vámi našel(a) řešení). To vám může pomoct komunikovat snáze a efektivněji.
Je také možné, že má vaše dítě právo na různé formy pomoci (např. konkrétní pomůcky, které dítěti pomůžou v plnění úkolů či rozvoji v oblastech, kde pociťuje obtíže, nebo přidělení asistenta). Pokud se nastavuje podpůrné opatření pro dítě poprvé, psycholog z PPP by se podle zákona měl účastnit vyučování a komunikovat s učitelem dítěte, aby mohl vyhodnotit, jaké opatření je pro dítě vhodné.
Dále bychom se chtěli věnovat i tomu, jaké odborníky můžete navštívit, pokud cítíte, že by to pro vás mohlo být přínosné. O tom, jaké jsou možnosti pro dítě a jaký odborník je kdy vhodný, jsme psali už tady. V tomto článku bychom se rádi zaměřili více na vás, rodiče.
Být rodičem samo o sobě může být náročné. Být rodičem dítěte, které má speciální potřeby, může být o to náročnější. Možná už jste absolvovali vyšetření u psychologa a řešili tuto situaci se školou, rodinou a podobně, možná se toho u vás doma hodně mění a jste ve stresu. Pro rodiče může být náročné řešit obtíže svého dítěte, protože jim na něm záleží a chtějí, aby to dopadlo co nejlépe. V takových chvílích každý reaguje jinak a prožívá různé pocity, každému může připadat nejnáročnější něco jiného. Pro někoho je stanovení diagnózy úlevou, pro někoho je naopak těžké ji přijmout a vyrovnat se s ní. Bez ohledu na to, jak závažná tato diagnóza je, nebo kolik toho o ní (ne)víme, člověk může být zmatený, může pociťovat různé emoce, někdy dokonce směs emocí, která zdánlivě nemá žádný smysl. Je skvělé mít v takových chvílích podporu v rodině, přátelích. Může se ale stát, že podporu či pochopení v okolí necítíte, i když se ostatní snaží. Nebo se budete chtít pobavit s někým nezávislým, komu se nebudete bát sdělit svoje obavy, a řešit s ním i takové věci, které vám není příjemné říkat někomu blízkému. Takovým člověkem je třeba odborník, ať už poradenský psycholog či psychoterapeut, který vám může nabídnout podporu, pochopení a prostor, ve kterém můžete dát průchod svým emocím, abyste se na všechno necítili sami a zavalení. Nebojte se někoho takového pro sebe vyhledat, není to žádná ostuda, právě naopak. Tím, že pečujete o své duševní zdraví, umožňujete dítěti lépe se rozvíjet, protože jste pro něj stabilnější podporou.
Pokud tápete, co a jak, mohla by vám pomoct s praktickými záležitostmi návštěva psychologa. Tím může být dětský poradenský psycholog, psycholog, který se zabývá poradenstvím pro rodiče, poradenský psycholog, psychoterapeut pro děti či dospělé nebo klinický psycholog. Je vhodné hledat podle toho, koho máte možnost navštívit v blízkém okolí. Pro změnu u dítěte je klíčové, aby si o rady šel říct sám rodič a aby změna začínala u rodičů (rodiče). S rostoucím věkem dítěte může mít smysl dítěti zajistit terapii, ale to je jen doplněk k práci rodičů, protože vy máte možnost ve vývoji dítěte něco změnit a posunout. Důležitou roli může hrát terapie v dospívání, ale i tam stále platí, že rodiče (a učitelé) mají na výsledek obrovský vliv, který nelze vynechat.
Psycholog Vám může pomoci s tím, co konkrétně můžete s dítětem rozvíjet, jak reagovat, jak nastavit roli obou rodičů, jak o situaci mluvit s dítětem a sourozenci, co dělat pro své duševní zdraví apod. Vy jako rodiče máte nezastupitelnou roli, co se péče o děti týče (zvláště v situacích, kdy se řeší obtíže). Samotné dítě vzhledem ke svému věku nemá dostatečné prostředky k tomu, aby samo bez podpory rodiče přeneslo do běžného života to, co se naučí například na terapii. Proto potřebuje podporu od blízkých dospělých, kteří by se měli snažit ho v těchto dovednostech aktivně rozvíjet, a to pro dítě přirozenou cestou. Je proto důležité, aby rodiče věděli, jak na to, ale také jak na dítě reagovat, když se něco nedaří, nebo jak pracovat se svými emocemi a limity. A proto je super mít po ruce odborníka, často stačí jen jedna nebo pár konzultací, aby si rodič ujasnil věci, které potřebuje vědět.
Jak jsme již zmínili výše, někdy se může stát, že ačkoliv se vy i lidi kolem vás snažíte, tak to nestačí k tomu, aby se vám ulevilo. Někteří rodiče v takové situaci oceňují návštěvu svépomocné skupiny, doporučujeme takové, kterou vede odborník (psycholog). Svépomocná skupina je obvykle setkání více lidí se stejnou nebo podobnou zkušeností, které bývá opakované a je založené na vzájemné podpoře a pomoci svých členů. Setkání může být (ale nemusí) vedené odborníkem v daném oboru. Ve svépomocných skupinách si účastníci mohou zažít pocit, že jim někdo rozumí a prožívá to samé. Už jenom to může člověku v náročné situaci velmi pomoct. Zároveň spolu rodiče mohou sdílet tipy, co jim a jejich dětech pomáhá. Pokud cítíte, že by to mohlo být něco pro vás, můžete hledat na internetu podle místa svého bydliště (např. “svépomocná skupina pro rodiče Praha”) nebo typu obtíží vašeho dítěte (např. “svépomocná skupina pro rodiče dětí s autismem”). Můžete se na takovou skupinu zeptat také odborníka, u kterého vyšetření s dítětem absolvujete.
Autorky článku: Mgr. Zdena Nováková a Mgr. Hana Kanisová