Pro děti a dospívající
Autorka článku: Mgr. Zdena Nováková
Tento článek je tu pro Tebe, pokud jsi dítě či dospívající a hledáš pomoc. První návštěva psychologa může být znervózňující, když nevíš, co se bude dít. Proto Ti tady popíšeme, jak to na vyšetření chodí a co od toho můžeš čekat. V tomto článku také nalezneš informace o tom: co dělat, když Tě něco trápí, a kde můžeš vyhledat pomoc, ať už s rodiči, nebo sám/sama.
Článek k poslechu:
Typy vyšetření, na které můžeš jít a co Tě tam čeká
Pokud jdeš na vyšetření k psychologovi, je to většinou na základě toho, že se pro to rozhodnou rodiče. To může být na základě toho, že jim to někdo doporučí (například učitel ve škole, který vidí, že je pro žáka obtížné se soustředit), nebo to pozorují sami doma a chtějí zjistit, co se děje. Může se ale stát i to, že se na tom s rodiči domluvíte společně. V případě, že na vyšetření jdeš, je to většinou do Pedagogicko-psychologické poradny (PPP), kde pracuje psycholog, ale třeba také speciální pedagog. Další možností je jít k nějakému konkrétnímu psychologovi, který má svou ordinaci.
Správná odpověď = každá, kterou si doopravdy myslíš
Komu se můžeš svěřit, když to nechceš říkat rodičům:
- Psycholog
- Školní psycholog
- Učitel/vedoucí kroužku
- Kamarád/kamarádka
- Linka bezpečí/krizové centrum
Jakou pomoc můžeš vyhledat (i bez dospěláka)?
Pokud jsi v těžké životní situaci, nebo Tě něco trápí, může to být těžké období, kdy člověk cítí silné emoce jako smutek, vztek či bezmoc. A taky máš možná plno otázek, na které nevíš odpověď a vlastně ani nevíš, koho se na ně můžeš zeptat. V takových chvílích je fajn, pokud na ně nejsi sám/sama, nebo pokud máš někoho, na koho se můžeš obrátit, když budeš potřebovat. Mnoho lidem také pomáhá návštěva odborníka. Psycholog Tě může vyslechnout a podpořit, ale kromě toho Ti může pomoct i jinak. Například s tebou vymyslí, jak se chovat v situacích, které jsou Ti nepřijemné, nebo Ti třeba může dát konkrétní tipy, jak pracovat na obtížích, které máš.
O tom, kdo je psycholog a kde všude se vyskytuje, jaké jsou pracoviště si můžeš přečíst například tady (proklik kdo je kdo). Důležité pro tebe může být to, že ačkoliv k psychologovi jako nezletilý musíš přijít s rodičem a i psycholog bude (sám či před tebou) s rodiči mluvit, měl bys mít možnost i s psychologem mluvit úplně sám. Jsou věci, které psycholog rodičům říct musí, ale nemusí jim říkat všechno. Sám psycholog by se s tebou měl na začátku domluvit, co rodičům říkat bude a co ne, a případně se s tebou také domluvit na tom, že některé informace můžete říct rodičům společně (například pokud je to pro tebe samotnou/samotného příliš náročné). Pokud tě zajímají nějaké otázky ohledně toho, co psycholog bude dělat nebo říkat, můžeš se ho na to klidně zeptat. Možná by jsi byl/a radši, aby něco fungovalo jinak (například aby rodičům neřekl nic), ale pokud to není možné, musí ti říct pravdu. Psycholog ti nesmí lhát a zatahovat informace.
Dokud Ti není 18 let, často je potřeba, aby s tebou k odborníkovi přišel zákonný zástupce (rodič), nebo alespoň podepsal souhlas. Někdy může být k naštvání, že je potřeba čekat, dokud člověk není plnoletý. Chápeme, že jsou situace nebo věci, které s rodiči řešit nechceš a nedokážeš si představit, že se jim s nimi svěřuješ. Pokud je to ale možné, zkus najít způsob, jak o svých trápeních někomu z rodičů, nebo jinému dospělému (například někomu blízkému z rodiny, ze školy nebo z kroužku) říct. Většinu rodičů upřímně zajímá, co jejich dítě trápí a chtějí mu pomoci.
Můžeš se také obrátit například na školního psychologa, pokud ho tvoje škola má. Třeba spolu přijdete na to, jak Ti s Tvým trápením může pomoci on, nebo spolu můžete vymyslet, jak o svém trápení mluvit s rodiči. Může Ti pomoct najít organizaci nebo odborníka, který se zabývá řešením podobných problémů jako jsou ty, se kterými se potýkáš (pokud z nějakého důvodu nepůjde, aby Ti pomohl přímo školní psycholog).
V případě, že o svém problému nechceš mluvit s dospělým z Tvého okolí, školního psychologa nemáš, situace je naléhavá, nebo chceš s někým mluvit anonymně, můžeš využít Linku bezpečí (https://www.linkabezpeci.cz). Tam můžeš zavolat, nebo využít chat a email. Tato služba je zdarma, anonymní a můžeš ji využívat opakovaně. Lidem, kteří tam pracují, se můžeš svěřit, kromě toho Ti mohou poradit, co v konkrétní situaci udělat. Ve velkých městech fungují i krizová centra pro děti a mládež, kam můžeš přijít a bezpečně řešit své problémy. Takové jsou například v Praze (https://www.ditekrize.cz/pomahame-detem/#osobne, http://www.dumtriprani.cz/pro-deti/) nebo Brně (https://www.krizovecentrum.cz). Pokud je ti méně než 15 let, krizové centrum kontaktuje Tvoje rodiče, že jsi u nich byl/a. Pokud je Ti více než 15 let, informace dají rodičům jen na požádání, nikdo se tedy o tvé návštěvě nemusí dozvědět.
Držíme palce, ať najdeš odvahu svoji situaci s někým probrat, nebo ať je vyšetření u psychologa příjemné a ať se to zlepší.